Šmelcovna

Šmelcovna je osada v údolí Bílého potoka v katastrálním území obce Javůrek, sama má status základní sídelní jednotky. Na druhém břehu Bílého potoka, jenž zde tvoří katastrální hranici, se nachází několik dalších budov, které již patří pod obec Maršov. Šmelcovna leží v Křižanovské vrchovině, zhruba 25 km severozápadně od Brna.

Název osady pochází z německého "schmelzen", tj. tavit. Na Šmelcovně se nacházely hamry a mezi lety 1722-1850 zde stála "Veverská huť", majetek pánů z nedalekého hradu Veveří. Na Šmelcovně se těžila železná ruda, ze které se zde tavilo železo. Po uzavření hutě a hamrů se do konce 19. století místní ruda vozila k tavbě do blízkých hutí v Zastávce a Štěpánovicích, které byly vytápěny koksem. V okolí Šmelcovny jsou dodnes patrné štoly a zbytky hutí a hamrů.

Dnešní víska je tvořena několika usedlostmi a množstvím chat a chalup, stojí zde také kaple Panny Marie Bolestné z roku 1905. Významným centrem místního života je i hospoda U Čadíků.

V údolí Bílého potoka u Šmelcovny roste mech dřípovičník zpeřený (Schistostega osmundacea), který za tmy vydává smaragdově zelené světlo

Mlýn Ve Žlebě

Jedním z mnoha mlýnů na Bílém Potoce je mlýn Ve Žlebě. Udává se, že byl založen v první polovině 17. století a patřil Rajhradskému klášteru. Později byl zakoupen rodem Staňků a následně Absolínů. Poslední mlynář - Antonín Absolín zemřel v roce 1968. Jeho pomníček stojí na místě, kde zemřel - asi 350 m na cestě směrem na Šmelcovnu.

Mlýn zajišťoval mletí a šrotování pro usedlost v Lesním Hlubokém, později i řezání dříví z vlastních lesních pozemků.
K pohonu mlýna sloužila voda z Bílého Potoka přiváděná náhonem v délce skoro 400 m k vodnímu kolu na horní vodu o průměru 3,8 m. Voda se dále vracela zpět odpadem do potoka. Mletí ve zdejším mlýně bylo nuceně ukončeno v 50. letech. Tehdy bylo dřevěné kolo nahrazeno malou turbínou "Banki", která poháněla dynamo pro vlastní potřebu v domácnosti. Ve 30. letech minulého století byl ke mlýnu přistavený katr poháněný kolem na spodní vodu a pomocně stabilním motorem Slavia.

Řezání dřeva bylo ukončeno v únoru 1948. Část zařízení se dochovala a je v zakonzervovaném stavu k vidění v mlýnici a v pile.

Studánka s kaplí sv. Jakuba

Malá zděná lesní kaplička stojí východně od Velké Bíteše mezi obcemi Křoví a Přibyslavice. Místní lidé říkají tomuto místu Jakoubek a od roku 2003, kdy byla opravená kaplička požehnána, sem přicházejí okolo svátku sv. Jakuba slavit poutní mši. Interiér se sochou sv. Jakuba je chráněn mříží a pod kapličkou vyvěrá stále tekoucí pramen vody. Klidné místo je přímo stvořené pro tiché zamyšlení a regeneraci sil. 

Kaple sv. Františka